Stáhne mě to sebou ?!

3. srpna 2017 v 23:07 | butterflybaby |  Má nemoc!
Ten pocit když se vás to začíná neskutečně zmocňovat a dělá si to s vámi co chce. Čtyři měsíce si držíte stravu pravidelně cvičíte... Jen na váhu si začínáte stoupat častěji a častěji. Musíte se každý den zvážit aby jste věděla na čem jste... Začalo to nevinným kontrolováním sama sebe v zrcadle, výlohy... Prostě všude tam kde jste vidět.... Dostala jste se ke svému cíli ale pořád vám to nestačí 11 kg dole už jdete na 12 kg. Kdyz v tom prijde zlomový okamžik. Začněte do sebe ládovat cokoliv co vám přijde pod ruku... Je to jídlo takové které by jste v životě nesnedli protože obsahuje moc tuku. Nenávidím to jak se vidím pořád tlustá... A nevím sama jakou poruchou trpím. Vím že už jaksi dlouho předtím jsem mela dost výčitky z toho co mi prošlo žaludkem... Ale teď se v tom už ani já neorientuji. Jednou nejim nemuzu do sebe nic dostat ale pak zase do sebe všechno nacpu... Začínám uvažovat nad tím že moje tělo si začíná vybírat zda chce poslouchat tu hrozbou obludu anorexii a nebo bulimii. Nedokáže si vybrat který demon se me má zmocnit...
 

Nenávist??

2. června 2017 v 16:46 | butterflybaby |  Myšlenky
Nikdy bych neřekla, že se mě někdy bude tak silně týkat tenhle pocit. Pocit který mi přebyl všechno co pro mě byla priorita. Uplně se to celé někam ztratilo. Ano nejhorší pocit, když milujete a nenávidíte... Nejde se v tom orientovat. Strašně vás to pohlcuje a pohřbívá. Zanedlouho vás to stáhne kam si hluboko. Nedá se tomu poručit, je to silnější než JÁ. Co na to říct. Asi bych měla vstát a bojovat, ale není s čím. Netušila jsem že si to pro mě příjde. A že to zaklepe i u mě na dveře.
Nebo-li spíš na srdce? Zamotalo mi to strašlivě hlavu. Nenávidím tebe, nebo jí... Mám v tom šílenej zmatek, kdo z vás za to může. Kdo z vás mi zamíchal karty osudu?? To už se asi nikdy nedozvím. Jediné co si tak myslím, že to bylo úmyslné, určitě z části napánované. V které hlavě ten plán vzniknul? Ona je určitě ráda že dosáhla toho co chtěla. Natvrdo rozdělila spojená těla a vytrhla mi srdce z hrudi nedokážu popsat slovy jak moc to pořád bolí. Při pohledu na tebe a na ní. Nenávidím vás oba, nemoch si odolat, to je to jediné na co se ona zmohla. Roztáhla ti nohy. Víš to je to jediné podle čeho jí kluci cení... Nikoliv podle důvěry, věrnosti a lásky. Ona určitě není ta princezna co roztahuje z lásky.

Můj druhý život

25. května 2017 v 12:37 | butterflybaby |  Knihy
Další kniha co mám moc ráda a jsem z ní velice unešená je pokračování k prvnímu bestselleru (My děti ze stanice ZOO).
Popravdě jsem nejdřív ani nevěděla zda si knihu vůbec objednat, ale dneska už vím že toho absolutně nelituji.

Kniha této formy vám dá úplně jiný náhled na Christiane samotnou. Odhalí vám spoustu věcí které jste v prvním díle nechápali a nebo vám nad nimi zůstával rozum stát. Po dočtení jsem stoprocentě přesvědčená že se chci jet vyrazit do Berlína podívat, na místa kde byla. Moc mě fascinuje a velice jí obdivuji. Je to pro někoho asi nepochopitelné obdivovat někoho tak profetovaného jako je ona, asi je to vážně tím že jsem se do té knihy tak ponořila a že s tím nešlo přestat. Soucítím s ní i když je to přesně to co nemá ráda, ale jinak to nejde pro mě je to velká hrdinka jak se dokázala přes to všchno přenést. A hlavně to jak popisuje třeba pobyt v jiné zemi v hotelu se synkem, nebo jak jí syna unesou. A také jak přežívá ve věznici. Líbí se mi jakým způsobem vede syna k výchově. To je až překvapivé.
Nečekala jsem, že někdy bude pokračování. Ona i ta představa, že se dožije tolika let je v jejím případě až neočekávaná.

Autor: Christiane V. Felscherinov a Sonja Vukovic
Název: Christiane F. Můj druhý život
Nakladatelství: Oldag
Překlad: Nora Obrtelová
Rok vydání: 2014
Žánr: autobiografie
Počet stran: 278

Ukázka z knihy:
Do té doby jsem nikdy nepřemýšlela o důvodech, kvůli kterým jsem si nakládala věci, které mi škodily, proč mě fascinovala morbidita. Hector mě fascinoval. A já jsem fascinovala jeho. Cítila jsem to. Obyčejný život ve mně vzbuzoval pocit prázdnoty, podvědomě jsem pořád hledala vzrušení, abych se cítila víc živá - a pak prostředky k dalšímu pádu.
Narkomanům se nedá věřit, ani těm, které milujete. Je to smutné, ale taková je cena. Žijete ve věčné nedůvěře ke zbytku světa.
Všichni ti lidé jsou mrtví. Mrtví kvůli závislosti na droze a na bůhvíčem. Prostě umřeli, to je všechno.
Většinou se člověk neptá, kašle na to, vědět jak a kdy. Koneckonců všichni víme proč.

Pokud jste četli knihu (My děti ze stanice zoo) a vždy vás zajímalo, jakým směrem se život Christiane ubíral, tak by jste si měli její příběh rozhodně přečíst.
Stejně tak doporučuji knihu (Můj druhý život) všem, kteří se zajímají o problematiku drog a drogově závislých nebo těm, jenž si rádi přečtou o osudech jedné ne úplně obyčejné ženy.


 


Forever ♥

22. dubna 2017 v 0:15 | butterflybaby |  Myšlenky
Ten den když jsem tě ztratila, ta nemoc mě bezmocně zlomila... Nebudu si nalhávat že jsi bezcitná zrůda, ani nemusím, kurva ta realita.
Byla jsem ti dobrá jen když jsem byla ochotná, nepleteš si to se slovem povolná? Kudla v zádech, škola života a teď si sušíš kára. 👅
Asi by ti bodla káva, abys spláchl tu špínu. Rozhodně nepatříš na hrad. Brzo si pro tebe příjdu!! 🔪 Klap, už to klepe ptáš se kdo tam?? Zase máš schízu!!! Ani píču. Moc dobře víš proč todle píšu. 😊 Nabírá to obrátky, připrav oprátky 💓. Neplač, najdeš do pekla, protože já si tě odnesu sebou ke hvězdám. Miluju tě ty lacinej idiote!!! ♥

Už to nikdy nebude úžasný

4. dubna 2017 v 12:53 | butterflybaby |  Myšlenky
Umřelo to ve mě nebo v tobě?
Oba se budem za todle obracet v hrobě....
Až uplyne pár let a zbude jenom stín který nás ve tmě stejně nakonec opustí....
Až zbude jenom popel a v hrobě budem foukat dým, obracet se v slzách že to mohlo bejt úžasný.
Až mě budeš hledat v nebi budu tam, v bílých šatech stát a na tebe vzpomínat.
Ty si ten pravý s kým chci odejít do pekla i ke hvězdám nebo jen na zázrak vzpomínat.
Až mi umře duše a kytky se promění v prach, až ti to dojde budeš ty na zázrak vzpomínat....
Na zázrak nebo zážitek a přitom nevíš jestli na to máš...
V tu chvíli tu budu já co z nebe bude shlížet k tobě s důvěrou a láskou v býlém...
Klidně ve třech nebo ve čtyřech jen s tebou s otázkou na život a na smrt už asi nejdu z dobou....

Kam dál