Pomoc??

5. února 2017 v 12:23 | butterflybaby |  Má nemoc!
A pak přišla opravdová pomoc... Po měsíci užívání antidepresiv, probrečených nocích, poškrábaných rukou a muste překonat ten pocit že se nesmím říznout byl opravdu příšernej. Deno deně pod dohledem... Máma mě začala vozit autem do školy. Takoví policajt!!! Ani troška svobody ani trošičku vínka si dopřát nemohu nebo zase celou lahev jako každý den, ale prostě nemohu... Nemohu nic ani ven grr...
Vím že mi v téhle době bylo nějakých 16 let ale prostě pila jsem alkohol a kouřila cigarety a ještě nejlíp každý víkend chodit na diskotéky a tam to teprve pořádně rozjet... Alkohol mi dodával moc sebevědomí mohla sem zase žít a fungovat. Ale to nikdo nechápal bez alkoholu jsem se nedokázala ani s nikým seznámit... Proč bože, to musíte chápat.
Ale nic no musím to nějak přetrpět zítra jdu k té vadné psychiatričce zas mě bude vyslíchat prohlížet zda nemám další zářez nebo zda to nijak nemaskuji.
Nikdy mi nebylo hůř chtěla jsem utéci kam si daleko kde si budu moci dělat co budu chtít.
Po antidepresivech jsem měla nežádoucí účinky které jsou při tom normální trvají zhruba dva měsíce. Příkladem je třeba nadměrná ospalost prostě usnete a ani o tom skorem nevíte... Ve škole kam sem chodila mě holky také neměli dvakrát rádi a už jen z důvodu že nejsem tak hmotňe zabezpečená jako oni... Pipiny jedny!! Také se mi v té době rozváděli rodiče, táta v té době začal hodně pít alkohol až nekontrovatelně po nocích hlavně... Máma ta si našla nového přítele a nás nechala doma s ním.... Táta nás ponižoval a schazoval nám sebevědomí. Nechoval se nejlíp ale ani já v té době k němu a ani sama k sobě. A pak z nich vypadlo že táta podváděl mámu už kdysi dávno když jsem byla malá asi si to jen vraceli nevím ale nejvíc jsme to odnesla já a moje sestřičky...
Poté mi psychiatrička řekla že bych měla léčbu doplnit PSYCHOTERAPIÍ bylo to něco moc skvělého. A to mi opravdu pomáhalo. Díky ní jsem zase začala doufat a věřit v lepší svět trvalo to dlouho samé náštěvy a léky ale tak nějak jsem to zvládla... Ale nedoléčila jsem se z toho důvodu že jedno sezení stálo 500 na hodinu a my si to z mamkou nemohli dovolit protože jsem jí musela naštěvovat každý týden někdy i dvakrát. Byla až z Prahy a už jen cesta nás vyšla na dost. Tenkrát jsem jí řekla že to zvládnu tam nechodit, ale cítila jsem že si to jen nalhávám a taky to tak zkončilo...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 slenderskinny slenderskinny | E-mail | 20. března 2017 v 10:27 | Reagovat

Páni jsi tak silná osobnst.Nemohu uvěřit ,že jsi tak odvážná,šikovná a dodáváš mi naději (sebepoškozování,deprese,..vím co to je).Páni vůbec netuším jak jsi se dokázala zvednout z toho dna.Jsi úžasná zvládla a zvládáš toho tolik a stále bojuješ ,krása. Díkdy za tvou upřímnost a sílu.

2 butterflybaby butterflybaby | E-mail | Web | 24. března 2017 v 22:08 | Reagovat

[1]: Píšu to tak jak to cítím,tak jak to bylo. Je to hodně emotivni a citlivé ale tato forma vypsat se mi taky dosti pomáhá. Doufám že ti to aspoň trochu pomohlo!! Drž se 😊

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama